- O ceně
- Jednotlivé ročníky
- Ročník 2024
- Ročník 2023
- Ročník 2022
- Ročník 2021
- Ročník 2020
- Ročník 2019
- Ročník 2018
- Ročník 2017
- Ročník 2016
- Ročník 2015
- Ročník 2014
- Ročník 2013
- Ročník 2012
- Ročník 2011
- Ročník 2010
- Ročník 2009
- Ročník 2008
- Ročník 2007
- Ročník 2006
- Ročník 2005
- Ročník 2004
- Ročník 2003
- Ročník 2002
- Ročník 2000
- Ročník 1999
- Ročník 1998
- Ročník 1997
- Ročník 1996
- Ročník 1995
- Ročník 1994
- Ročník 1993
- Ročník 1992
- Ročník 1991
- Ročník 1990
- Ročník 1989
- Ročník 1988
- Ročník 1987
- Partneři projektu
- Kontakt

Vítězem Ceny Jiřího Ortena 2012 se stal
Vratislav Maňák za knihu Šaty z igelitu (Host)
Porota:
- Tomáš Kubíček, vedoucí katedry bohemistiky FF UP v Olomouci (předseda poroty)
- Markéta Hejkalová, nakladatelka a spisovatelka
- Petra Hůlová, spisovatelka
- Jiří Peňás, vedoucí kulturní rubriky Lidových novin
- Michal Škrabal, redaktor časopisu Tvar
Cena Jiřího Ortena 2012 - užší nominace: Vratislav Maňák: Šaty z igelitu, Ondřej Buddeus: 55 007 znaků včetně mezer a Orangutan v zajetí má sklony k obezitě, Michaela Keroušová: Nemístnosti
Nominaci proměnil ve vítězství Vratislav Maňák.
Vratislav Maňák
Narozen roku 1980. Pochází ze Stříbra. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Nyní na Univerzitě Karlově pokračuje oborem Mediální studia.
Pracuje v České televizi. Povídky publikoval v časopisech Host, Plž nebo Tvar.
Šaty z igelitu
Sbírka Šaty z igelitu debutanta Vratislava Maňáka přináší do současné literatury neobvyklý hlas. Třináct povídek, třináct variací na téma lidského osamění, začíná většinou zcela všedními situacemi: Kristýna se připravuje na svůj svatební den, Jindřich probírá pozůstalost po své ženě, Tom slaví osmé narozeniny. Postupně však před čtenářem vyvstávají náznaky a nečekané motivy, které dávají tušit, že tento příběh není nejzazší skutečnost. To opravdu důležité se odehrává až v krajině nedořečeností a zámlk, kde se postavy Maňákových povídek, častokrát nepochopené a neschopné chápat jiné, snaží se svou samotou vypořádat.