Dětství prožil v Nové Pace. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – obor filozofie a český jazyk a literatura. Po ukončení civilní vojenské služby ve sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus MYklub, kde mj. inicioval řadu výstav a edičních projektů, se stal odborným pracovníkem liberecké Malé výstavní síně. Počátkem 90. let 20. století se uvedl jako autor z okruhu časopisu Iniciály.
V současnosti žije v Liberci. Ve druhé polovině 90. let 20. století publikoval pouze časopisecky (Host, Aluze, Revolver Revue), a to převážně eseje o české literatuře a výtvarném umění, ojediněle i prózy (V tu ránu napříč pohromou, 2000). Pro libereckého grafika Jana Měřičku sestavil texty k autorským knihám (Vniveč, 1999, Hlavolomy, 2000).
Programovou bilancí Typltovy rané tvorby je výbor Ztracené peklo, obsahující mj. starší sbírky Procitající teurgos a Epocha Setmění (s podtitulem Kytaromachie), v nichž se autor pokoušel prostřednictvím kaskád metafor, neologismů a archetypálních obrazů načrtnout „novou kosmogonii“, vzdoruplně konstruovaný básnický vesmír vyvěrající z vlastního subjektu.
